Úkol dvanáctý

Po večeři je Ríša ubytován v pokojíku v sousedství Bradurových mužů. Dva z nich se dokonce zabydleli přímo před jeho dveřmi. A otevřeným oknem je slyšet odjezd rychlého jezdce na koni. 

Další den navečer se posel přiřítí do sídla vrchního dodavatele vlny. Vcelku neurvale si vynutí vstup a hned se důležitě ptá pána domu, jestli má syna a kde teď je. No, to si pěkně naběhl. Ctihodný vrchní dodavatel vlny se na něj oboří, že tam nemá co dělat a do jeho dětí nikomu nic není. A vykáže ho ven. Zkoprnělý posel začne koktat omluvy a vysvětluje, že ho poslal jeho pán Bradur a že to nutně potřebuje vědět, ale všechno marné. Během vteřiny se válí na dvorku v blátě a dveře se před ním zabouchly. 

Jak se tak sbírá a přepočítává si kosti v těle, osloví ho ze stínu Lukýn: „Omlouvám se za otce pane, nemá dnes moc dobrou náladu.” Posel se na něj překvapeně podívá a jen hekne. „Prý sháníte mého bratra. Budete muset pár dnů počkat, otec ho poslal za obchodem k nějakému statkáři.” Posel poděkuje, vyškrábe se na koně a chvatně odjede.

Lukýn se usměje, pronese něco v tom smyslu, že zdejší vztekloun nikdy nezklame, pak si zpoza domu přivede svého koně a vydá se zpět na základnu.

Mezitím Ríša důstojně snáší své uvěznění a bedlivě přitom sleduje, co se kde šustne. Anička s ním komunikuje dovedně napodobovanými hlasy ptactva. A když mu takhle dá vědět, že se vrací muž, který měl prověřit jeho totožnost, předvede Ríša takovou scénu, že přijíždějící posel ani v nejmenším nepochybuje, že je s vrchním dodavatelem vlny příbuzný.

Napište mi, kteří opeřenci jsou zachyceni na zvukovém záznamu.

---

k 17.7.2023 splnili:

Vítek

Ríša

Lukýn

Verča

Vojta

Zpět