Želvičky
Želvičky byly nejen prvními hračkami dětí, ale měly je i chránit. Dovnitř želvičky se zašívala pupeční šňůra. Někteří z Vás dokonce takovou želvičku vlastní (i když pravda, na to, aby to mohly být Vaše první hračky, měly několikaleté zpoždění :-D).
Střih může želvičku připomínat více i méně. Viděla jsem “želvičky” ve tvaru kosodélníku, dokonce i ještěrky. Záleží, jak to cítí umělec. Poté, co ji máme vykorálkovanou, sešijeme hřbetní a břišní část k sobě. Chceme-li, aby z nožiček a hlavičky visely třásně nebo rolničky, toto je pravá chvíle je tam přišít. Také je dobré nožičky i hlavičku průběžně vycpávat, později se k nim hůře dostává (i když, dobře mířená pletací jehlice dokáže divy). Osvědčilo se mi nechat otvor na vycpání na boku. Když jsem končila u hlavičky, nepovedlo se mi ji dostatečně vycpat.
Dovnitř kromě pupeční šňůry lze dát tabák nebo jiné sušené bylinky.
Proužky kůže na pověšení všívám do hlavičky, aby chudák nevisela vzhůru nohama. Věšela se na dětská nosítka, aby si s ní kojenec mohl hrát, starší jedinci ji nosí na pásku.
