Navigační přístroje
Jedním z pokynů od prezidenta Jeffersona je provádět a zaznamenávat pečlivá měření zeměpisné délky a šířky. Za tímto účelem je expedice vybavena mnoha přístroji, jako například vodováhy, teleskopické vodováhy, několik kompasů (včetně geodetického kompasu neboli cirkumferentoru s dalšími jehlami a dokonce i magnetem k jejich „polarizaci“), sextant, „Hadleyho kvadrant“ neboli oktant, tyče a řetězy, dalekohledy, umělé horizonty, rýsovací nástroje, velmi raná verze krejčovského metru a hodiny neboli chronometr. Dále také knihy a tabulky s denními polohami Slunce, Měsíce a planet pro použití při výpočtu zeměpisné polohy po pozorování těchto „nebeských objektů“.
Umělý horizont je zařízení používané k měření výšky nebeských objektů, protože nelze použít skutečný horizont jako na moři, kde je nadmořská výška nulová. Protože zatím neumíme snadno změřit, v jaké nadmořské výšce se nacházíme, využijeme umělý horizont.
První typ, který máme k dispozici, využívá vodní hladinu jako zrcadlo, které je současně ideálně vodorovné. Výšku objektu měříme pomocí sextantu od odrazu objektu na hladině, který se zobrazí na čelní destičce. Tento typ je ideální pro pozorování Slunce.
Další dva typy používají zrcadlo a jsou vhodné pro pozorování méně jasných objektů jako Měsíce a hvězd.
Pro zakreslování map využijeme především kompas. I zde máme několik druhů.
Tento přístroj se upevňuje na konec latě, kterou je možné opřít o zem. Pouzdro kompasu a příčník s vertikálními kovovými „mířidly“ na obou koncích se otáčí. Pro určení azimutu je potřeba otáčet příčníkem a vertikálními mířidly a zároveň hledat otvory na pevný viditelný bod. Když je tento pevný bod nalezen, odečteme z ciferníku kompasu azimut, tedy azimut mezi bodem a pozorovatelem.
Slovo „azimut“ pochází z arabské podoby latinského slova, které znamená „cesta“ nebo „stezka“. Na obrázku je „N 49° E“ azimut označující kompasový azimut nebo směr 49° východně od severu (nebo 41° severně od východu). „S 70° W“ označuje azimut nebo směr 70° západně od jihu (nebo 20° jižně od západu). Lewis a Clark uvádějí své kompasové azimuty v kvadrantech nebo čtvrtinách kompasu: 90° od severu k východu, 90° od východu k jihu, 90° od jihu k západu a 90° od západu zpět k severu.
(V současné době se azimuty často uvádějí v 360°, tedy v celém kruhu kompasu, nikoli v kvadrantech. Moderní vyjádření azimutu „S 70° W“ by bylo 250°; stupně se vždy počítají ve směru hodinových ručiček od kompasového severu.)
Toto je skutečný kompas s papírovým ciferníkem (všimněte si trhliny na ciferníku), který bude používat William Clark na expedici. Kompas je uložen v krabičce s panty, kterou lze zavřít, aby byl chráněn ciferník, a je dostatečně malá, aby se dala nosit ve velké kapse. Kroužek kompasu zobrazující stupně na vnější straně ciferníku lze otáčet a upravovat tak deklinaci přístroje.
Za zmínku stojí též toto velice cenné zařízení pro měření času:
Tento chronometr je s cenou 250 dolarů nejdražší zakoupenou položkou vůbec. Stál více než všechny ostatní navigační přístroje dohromady. Zato, pokud je pravidelně natahován, funguje velice přesně. Na rozdíl od starého chronometru kapitána Lewise, jenž se i po vyčištění zpomaluje (o 14 palců za 24 hodin).
Informace pro tuto stránku byly získány se stránek lewis-clark.org, především z článku Formální navigace.