Olše
Olši dobře poznáme podle malých šištiček, které jsou buď zelené (zrající) nebo tmavé (uschlé)
Listy olše lepkavé nemají špičku, když jsou mladé, tak jsou lepkavé. Olše šedá má listy se špičkou a i ve stáří hladkou kůru. Olše roste na vlhkých stanovištích.
Čerstvé dřevo na vzduchu zoranžoví až zčervená. Po vyschnutí je žluté, narůžovělé nebo až šedooranžové. Nemá výrazné letokruhy ani barevně odlišené jádro. Je měkké, pevné a dobře se řeže dláty i přes vlákna. Je o trochu tvrdší než lipové, ale stejně tak náchylné k napadení červotočem.