Buk
Kmen buku má charakteristickou hladkou kůru šedé barvy. Mladé větve jsou spíše do hněda až rezava. Jadérka bukvic jsou jedlá. Mohou se pražit jako oříšky, také z nich lze lisovat olej.
Suchým větvím říkáme “kosti” (kvůli jejich světlé barvě a hladkému povrchu) a sbíráme je na oheň, protože dobře hoří.
Dřevo buku je tvrdé, pevné, málo pružné, dobře štípatelné. Hodně sesychá a praská. Také je velmi výhřevné. Barvu má světle hnědou až narůžovělou. Při paření ztmavne (paří se při ohýbání například při výrobě nábytku). Bukové dřevo se velmi dobře pozná podle tzv. “prasátek”, což jsou lesklé drobné plošky většinou tmavší barvy než zbytek dřeva.
